V rámci Fotbalové asociace ČR působí ve všech Okresních fotbalových svazech Grassroots trenéři mládeže. Na OFS Hradec Králové zastává tuto funkci Otakar Rejfek, který nám poskytl následující rozhovor.
Zkuste se nám představit.
„Je mi 28 let a pocházím z Hořiněvse. Odmalička jsem každý den trávil v místním fotbalovém areálu – a to až do 15 let, kdy jsme se odstěhovali z bytu pro správce areálu nad kabinami do domu po dědovi na druhé straně obce. Tedy odmalička jsem měl jen fotbal a zas fotbal, a tak jsem se od útlých let učil starat o hřiště, o chod klubu, lajnoval jsem a celkově připravoval hřiště k utkáním a hlavně všechen svůj volný čas trávil na hřišti. Neměl jsem nic jiného v hlavě, než že jednou budu profesionální hráč fotbalu. Bohužel v rozhodujícím období mezi 15 a 17 lety jsem prodělal pět operací a právě ta pátá mi dala stopku od fotbalu skoro na dva roky. Jelikož jsem nebyl žádný velký talent, tak jsem to nikdy nedohnal, ujel mi hráčský vlak a už jsem na vyšší soutěže neměl. Teď už toho zpětně nelituji, mělo to tak být, protože díky tomu jsem v 18 letech se svým otcem obnovil mládež v Hořiněvsi a začal tím naprosto žít.“
Jaké máte zkušenosti hráčské, trenérské nebo funkcionářské?
„Co se týká mých hráčských zkušeností, v mládeži jsem prošel kluby TJ Sokol Hořiněves, TJ Jiskra Hořice, RMSK Cidlina Nový Bydžov. V mužích pak Jaroměř, Hořice, Černilov, Hořiněves. Co se týká trenérských zkušeností, tak jako trenér, funkcionář atp. se tomuto oboru věnuji 10 let. Nějakým způsobem jsem vybudoval za pomoci dalších lidí od prvních krůčků až do aktuálního stadia Sokol Hořiněves. Tento klub má aktuálně kolem 84 mládežnických hráčů a 7 týmů mládeže.“
Působil jste však i jinde, že?
„Dále jsem působil jako trenér v ligových soutěžích mladších žáků, a to v RMSK Cidlina Nový Bydžov a FC Hradec Králové. Působím několik let u okresních výběrů mládeže OFS Hradec a u krajských výběrů Královéhradeckého kraje. Rovněž zastávám pozici předsedy komise mládeže OFS Hradec a i jako člen jsem i v komisi Královéhradeckého kraje. Od 1. 7. 2018 působím na půl úvazku jako Grassroots trenér mládeže OFS Hradec Králové (po celé ČR je až 80 Grassroots trenérů mládeže). Od 1. 1. 2020 jsem se stal na druhý půl úvazek sportovním manažerem mládeže FC Slavie Hradec Králové, tak už se po 10 letech všeho obětování budu jen plně věnovat fotbalu a nebudu muset řešit jako v minulosti 2 až 3 zaměstnání, abych nějakým způsobem přežil a mohl se věnovat všem těm klubům, týmům a hráčům.“
Co všechno obsahuje náplň práce GTM OFS Hradec Králové?
„V odpoledních hodinách se věnuji klubům, které mají zájem o ukázkové tréninky, pomoc s nábory, předávám jim různé informace, metody a rady získávané díky školením od FAČR. Mám na starost 4 mužstva výběrů OFS Hradec Králové, pomáhám s přípravami a pořadatelstvím různých akcí a turnajů pod záštitou OFS Hradec, ale i Královéhradeckého KFS. V dopoledních hodinách se věnuji v okrese Hradec Králové školkám a školám, kde představuji místním učitelům možnost, jak dělat hodiny tělesné výchovy jinou a třeba i pro děti zábavnější formou a zároveň pomoc propojit místní školky a školy s kluby. O víkendech jezdím po kraji na pozorování průběhu mládežnických fotbalových soutěží, hlavně malých forem a zároveň tipování šikovných hráčů do výběrů OFS nebo KFS.“
Co se vám ve funkci podařilo?
„Hodnotím to pozitivně, protože se ji snažím dělat maximálně nejlépe jak umím. Samozřejmě jak to bývá, stále spoustu věcí nevím, protože se učíme celý život. Ale neustále si zvyšuji trenérské vzdělání, absolvuji různá školení, snažím se učit a naslouchat zkušeným profi trenérům z mládežnických akademií, ligových klubů nebo reprezentací, ke kterým mám díky své pozici přístup, abych byl co nejvíce platný pro trenéry a mohl jim a jejich týmům a celým klubům co nejvíce pomáhat. Protože ti všichni to na úrovni okresních a krajských klubů dělají z lásky a pro radost a nemají tolika možností se vzdělávat. Vyzdvihl bych hlavně všechny trenéry, funkcionáře a lidi, co se pohybují v amatérských klubech, kteří to v dnešní hektické a náročné době dělají místo času s rodinou nebo v lepším zaměstnání.“
Co byste chtěl zlepšit?
„Je a stále bude toho spoustu co zlepšovat. Můj cíl je dostat zpět do několika let do všech klubů v okrese Hradec Králové alespoň jedno mládežnické mužstvo. Začal bych v těch klubech od minipřípravek, u kterých je teď super možnost hrát turnaje mimo soutěž mezi kluby ve formátu 3 plus 0, v nichž hrají ty nejmenší děti, aktuálně ročník 2013 a mladší. Stačí vám na začátek 5 dětí a k tomu třeba nadšený činovník z klubu nebo rodič. Tím můžete znovu dát to mládežnické podhoubí do klubu, na které můžete nabalovat další a další děti. Pokud nebudeme vyvíjet aktivitu jako klub a budeme čekat jako v dřívějších letech na děti, až přijdou samy, tak věřte, že bohužel nepřijdou, protože v dnešní době, kdy mají spoustu jiných možností, vyberou si činnost nebo sport, který jim bude nejblíže, ale hlavně bude je co nejvíce různými formami lanařit k sobě.“
V minulém roce jste byl s FC Hradec na turné po Anglii, po akademiích Tottenhamu Hotspur, Manchesteru United i City a Liverpoolu. Co vás tam zaujalo?
„No upřímně ještě teď mi pobíhá mráz po zádech při úžasných vzpomínkách, co jsem tam mohl vidět a zažít. Za to bych obrovsky ještě jednou chtěl poděkovat všem lidem, co na té zahraniční zkušenosti měli podíl. Když nebudu popisovat zázemí těchto fotbalových gigantů, které je pro nás zatím v České republice jak z jiné planety, tak bych chtěl vyzdvihnout to, jak kluby fungují, jak dodržují klubová pravidla, což se týká od údržbáře až po hráče A mužstva. Všichni drží na stejné vlně. Další věcí k vyzdvihnutí je přístup lidí, kdy vy tam přijedete jako soupeř a oni vás vítají s otevřenou náručí a úsměvem na tváři, hned se vás vyptávají, jak se máte, na váš klub, na vaše hráče. Všichni se tam baví spolu, inspirují se navzájem a přejí si. A to tam chodí mezi vámi jak hráči žákovských kategorií, tak třeba na Tottenhamu i hráči A mužstva, prostě jsou odmalička na jedné vlně. Fantastické! A co bych chtěl přenést do práce GTM OFS, tak hlavně přístup k mládežnickému fotbalu, k chování mezi trenéry ve svých klubech, ale hlavně mezi soupeři. Měli bychom si navzájem pomáhat a respektovat, protože máme společný cíl – vychovat z dětí lidi, kteří budou třeba jednou dobrými fotbalisty, ale hlavně měli by být výborní lidé, a to můžeme jako trenéři také hodně ovlivnit, protože občas s těmi dětmi trávíme více času než jejich vlastní rodiče.“
Začal jste působit v hradecké Slavii. Co v ní pomáháte rozjet?
„Od nové sezony vznikne v Hradci Králové sloučením dvou klubů Slavia a Olympie v mládeži jeden velký mládežnický klub pod názvem Slavie Hradec Králové – mládež. Ten by měl mít v budoucnu podobnou mládežnickou strukturu týmů jako mají aktuálně v FC Hradec Králové. Já bych se měl starat o hladký chod a rozvoj tohoto subjektu. Takže mě čeká další náročná a veliká fotbalová výzva, protože jak to bývá, novým věcem se moc nevěří a na mých bedrech bude to, abychom dokázali sobě v klubu ale i všem, že to nejen může fungovat, ale může to být super projekt jak pro Slavii, tak i ve spolupráci s okolními fotbalovými kluby, jak rozvíjet a posouvat dále fotbalovou mládež minimálně v našem okrese.“
Jako hráč zápasy velmi prožíváte. Chybí to nyní mládežníkům?
„To je dobrá podpásovka. (směje se) Jo, tak je pravda, že jsem znám jako hráč, a to už od malička, co nechtěl za žádnou cenu nikdy prohrát a bojoval tam vždy do posledního dechu a roztrhání těla, ale zároveň prohry a neúspěchy těžce nesl, což vás nutí v životě se zlepšovat a posouvat dále. Bohužel s tím ve mně i kolují obrovské emoce, které jsou podle vývoje utkání a různých okolností někdy pozitivní a někdy negativní. Občas je neudržím na vhodné úrovni a vybouchnu, ale věřím, že čím jsem starší a zkušenější, že to bude lepší a lepší a to hlavně v pozici trenéra nebo funkcionáře. Jelikož moje role hráče kvůli říjnovému znovu vážnému zranění kolena je nejspíše u konce. Co se týká toho, jestli mladým hráčům dnešní době zápal pro hru chybí, ano bohužel u většiny to tak z mého pohledu je. Ale je to hlavně způsobeno námi dospělými, vedením dětí, ať už rodičů, učitelů nebo trenérů. Neustále se snažíme dětem něco zakazovat, a to i věci, které pro nás samotné byly normální, když jsme byli v jejich věku (lezení přes plot, na strom, chození ven). Hlavně je řídíme a obrovsky jim všechno usnadňujeme a dáváme skoro zadarmo. Ne vždy to myslíme špatně, ale tím se ztrácí v dětech nadšení, motivace, vůle něčeho dosáhnout i soutěživost a vychováváme z nich, jak už je v dnešní době vidět, roboty, kteří nemají jiskru a radost ze života i z různých věcí, co jim život nabízí. Příklad vám uvedu na fotbale, kdy se třeba v kategoriích žáků kluci ani pořádně neradují ze vstřelené branky, radost z vítězství berou jako povinnost a samozřejmost. A to je špatně, protože až budou mít možnost třeba ve věku 15 až 19 let se už nějak rozhodovat samostatně a mít možnost volby, tak se většina kluků konkrétně třeba na fotbal kvůli takovéto výchově vykašle, protože to dělali ne z lásky a radosti, ale kvůli tomu, že to chtěl rodič, trenér nebo učitel.“
Jaký podle vás bude mít dopad na fotbal pandemie koronaviru?
„Je to celosvětová katastrofa. Zdraví máme jen jedno, tak je si ho potřeba chránit a být zodpovědný, protože jen tak se budeme moc co nejdřív vrátit do normálního života a hlavně k našemu milovanému fotbalu. Dopad na fotbal už to má aktuálně velký, byla přerušena jarní fotbalová část všech soutěží, nemůže se hromadně trénovat, nemůžou se uskutečňovat nábory, turnaje, kempy. A co se týká mojí pozice GTM OFS, tak se snažíme alespoň připravovat a natáčet individuální tréninky pro hráče a vkládat je do programu XPS. Vytváříme různé statistiky, snažíme se dělat online školení a tvořit různé databáze, ale samozřejmě už se nemůžeme dočkat, kdy se budeme moc všichni vrátit do praxe zpět na zelené trávníky.“
Co byste vzkázal čtenářům a lidem kolem fotbalu v našem kraji?
„Hlavně bych jim chtěl v této době popřát pevné nervy a hodně zdraví, to je teď to nejdůležitější. Věřím, že to co nejdříve překonáme, a i když ta doba co přijde po koronaviru bude pro všechny hodně těžká, tak jsem přesvědčen, že ji zvládneme a vrátíme se do normálního života a i k našemu milovanému fotbalu ještě silnější a lepší, než to tak bylo před koronavirem. Zároveň bych vzkázal všem fotbalovým nadšencům: Věřím, že se brzy uvidíme na zelených trávnících a budu vám kdykoliv nápomocen, ať už to bude v pozici GTM OFS nebo jakékoliv jiné.“
Text a foto: Lubomír Douděra